logo         

Úvod »Knihy»Odborná literatura » MORAVŠTÍ zemští prezidenti


        

MORAVŠTÍ zemští prezidenti

Jiří Pernes

img

 

Číslo produktu: MK045
naše cena:
155 Kč ( včetně DPH )

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

 

Úryvky z knihy:
str. 12. Zemská samospráva sehrála v životě Moravy, ve vědomí a smýšlení jejích obyvatel důležitou roli. Často hájila zemské zájmy proti neustále sílícímu centralizmu vídeňských vlád a po roce 1905 měla šanci stát se obhájcem národních práv česky hovořících Moravanů proti germanizačním tendencím. Společně s existencí státních politických úřadů, organizovaných na zemském principu, vytvářela v myslích obyvatel země povědomí o Moravě jako jejich "užší vlasti", jako o autonomním správním celku s dlouhou tradicí a historií.

str. 13. ...29.9.1918...Na mnoha soukromých domech se objevovaly vedle červenobílých národních barev i žlutočervené vlajky zemské a to nejen v Brně, ale i v dalších moravských městech.

str. 14. Zemský sněm Markrabství moravského v těchto říjnových dnech nezasedal a o připojení Moravy k novému českému státu ani nejednal, ani nerozhodl... Od roku 1848 usilovali představitelé české politiky o spojení Čech a Moravy v jeden státopráví celek. Současně se však dušovali, že práva a svobody Markrabství moravského zůstanou nedotčeny."Co jest prospěch pro nás, nemůže při té ouplné stejnosti duchovních i hmotných prospěchův býti škodlivé pro Moravu," napsal František Palacký 6.5. 1848...

str. 15. Zemské vlajky nebyly pojaty mezi státní symoly nové republiky. Nakonec ani v československé hymně nezbylo pro Moravu a Slezsko místo, i její obyvatelé museli zpívat, že nikoli země moravská či slezská je jejich domovem, nýbrž země česká, což je v naprostém rozporu s realitou.

str. 16. Moravská orlice 3.12.1919 zdůrazňovala, že "jedná se nám především o to, aby naše Morava neroztřískala se na několik krajů, které by nebyly ničím jiným než několika kancelářemi". A jen o málo později trvala na to, že "v intencích Moravy je, aby zůstala pokud možno celou. Ať se toto zřízení nazve župou nebo krajem, je lhostejno, ale nelze souhlasit, aby Morava byla zmalomocněna rozdělením..."

str. 25. ...se Zemský národní výbor pro Zemi moravskoslezskou v prvním období své existence choval jako skutečný obhájce práv své země. Opakovaně se ohrazoval proti zasahování centrálních orgánů do svých pravomocí a na 18.7. 1945 svolal do Brna pracovní sjezd předsedů okresních národních výborů z celé Moravy. Jednání proběhlo ve sněmovní síni Zemského domu, vyzdobené nejen vlajkami československými a sovětskými, ale kupodivu také červenozlatými moravskými, které se veřejně neobjevili již čtvrt století. V závěru jednání byla "po živé rozpravě o pokusech o odtrhnutí jednotlivých krajů a o expozituře Zemského národního výboru v Mor. Ostravě vypracována rezoluce o nedotknutelnosti hranic a celistvosti země, která vyjadřuje vůli moravského lidu, vyjádřenou jeho lidově-demokratickými zástupci, aby země Moravskoslezská žila svým životem jako nedělitelný politický, hospodářský a kulturní celek."

str. 34.  Dr. Jan Černý, první prezident Země moravskoslezské, zemřel 10.4.1959. I jeho pohřeb se však zdál být komunistům nebezpečný. Aby se ze smutečního obřadu nestala demonstrace proti režimu, nechali jej pohřbít o den dříve, než bylo oznámeno. Místo věčného odpočinku nesměl mít ve svém rodné městě po boku rodičů a sourozenců...

str.37. JUDr. Jaroslav Caha ovšem smrti stejně neušel,nedočkal se jí však z rukou Němců. Způsobila ji hloupá náhoda...

str. 48 Dr. Jaroslav Mezník si samozřejmě uvědomoval svoje limity a možnosti. Dobře věděl o německých vyšetřovacích metodách a jejich brutalitě.
... strhl pušku z ramene a zamířil na něj. "Slezte dolů a zavřete okno!",zavolal. Vězeň však neuposlechl. Naopak na vojáka zavolal zpět: "Strážný střílej!" Podle vlastní výpovědi opakoval Ziemann svoji výzvu ještě dvakrát, a když  vězeň ani pak nereagoval, vystřelil do vzduchu.
"Strážný střílej líp!", vysmíval se mu Mezník. "Možná vy byste dokázal střílet líp," zavolal pak na Zöllnera. Ziemann pak již nečekal a vystřelil znovu...

 

Počet stran:  90

Rozměry: 20 x 24 cm

Formát: brožovaná bez přebalu

Rok vydání: 2016

 

Knihu dodáváme s razítkem loga Moravský patriot na první straně.

Naše logo vidíte na těchto stránkách vlevo nahoře.