- Úvod
- Mince a šperky
- Moravský tolar 2024 k výročí 400 let od tisku mapy Moravy od J. A. Komanského (s pořadovým číslem)
Moravský tolar 2024 k výročí 400 let od tisku mapy Moravy od J. A. Komanského (s pořadovým číslem)
- TOP produkt

- Kompletní specifikace
- Související zboží2
Moravský tolar 2024 k výročí 400 let od tisku mapy Moravy od J. A. Komanského (s pořadovým číslem)Skladem4 150 Kč/ ks3 430 Kč bez DPH
Stříbrný moravský cejchovaný pamětní tolar 2024 vydaný k výročí 400 let od tisku mapy Moravy od Jana Amose Komenského (Moravského).
Na tolaru je vyraženo pořadové výrobní číslo a je dodáván v krabičce s certifikátem.
Na lícové straně je zobrazen Komenský při práci na mapě.
Na rubové straně je zobrazena moravská orlice s vyobrazenými symboly z mapy a výrobním číslem.
Rok vydání: 2024
Materiál: Ag 999/1000 (cejchováno)
Hmotnost: 28 g
Průměr: 40 mm
Okraj: pravidelný
Návrh: Mgr. Petr Soušek
Obal: čirá plastová kapsle
Krabička: modrá potažená umělou kůží
Emise: 30 ks (pořadové číslo ražby je na každé minci uvedeno na rubové straně)
Z důvodu nízké emise může jeden zákazník nakoupit max. dva kusy.
Vydáno při příležitosti 12 let od založení e-shopu Moravský patriot.
Historie mapy Jana Amose Komenského (Moravského)
Jan Amos podklady k mapě shromažďoval řadu let a původně měla tvořit součást díla o moravských dějinách s názvem De Antiquitatibus Morauiae (O moravských starožitnostech), jehož rukopis se nedochoval. Snažil se v ní hlavně opravit chyby Fabriciovy mapy Moravy z roku 1569 a také ji doplnit o vlastní poznatky. Věnování, napsané latinou, bylo určeno Ladislavu Velenovi ze Žerotína a píše se v něm: „Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb.“
Původní kresba Komenského mapy se nedochovala, dílo je známo z nejstarší tištěné verze – mědirytiny od A.Goose z Visscherovy amsterdamské dílny pravděpodobně z roku 1624, další pak jsou vročeny do let 1627, 1633, 1645 a 1664. V českých zemích vyšla Komenského mapa v roce 1677, tedy až po jeho smrti (1670) s titulem "Moraviae olim regnum nunc marchionatus" jako příloha díla Tomáše Pešiny z Čechorodu nazvaného Mars Moravicus. Tuto mapu vyryl Samuel Dvořák. V důsledku protireformační politiky na ní Komenského jméno není uvedeno.
Popis
Mapa byla tištěna z dvanácti různých tiskových desek. Goosova mědirytina má rozměry 442 × 544 milimetrů. Tištěná mapa má obdélníkovou síť, ze které je odvozeno měřítko sítě 1 : 480 000. To se liší od měřítka samotné mapy, které je 1 : 530 000. Rozdíl vznikl dodatečným dokreslením sítě. Komenský na mapě zachytil nejen schematický reliéf, vodstvo a sídla různých typů (celkem 953), ale také vinice, léčivé prameny a lázně, sklárny a železnorudné, zlaté a stříbrné doly.
Celkem je na mapě pojmenováno 720 objektů.
Úplně první vydání mapy, které vzniklo v roce 1624. Vzniklo v dílně nizozemského kartografa a vydavatele map Abrahama Goose.
Informace o mapě zdroj: Wikipedie







