Moravský tolar 2025 k výročí 100 let od nálezu Věstonické Venuše

Stříbrný moravský cejchovaný pamětní tolar 2025 vydaný k výročí 100 let od nalezení sošky Věstonické venuše. 
Na tolaru je vyraženo pořadové výrobní číslo a je dodáván v luxusní dárkové krabičce s certifikátem.

Na lícové straně je zobrazena soška Věstonické venuše tak jak je veřejnosti nejčastěji prezentována.
Na rubové straně je zobrazena moravská orlice s vyobrazenými dalšími nálezy a výrobním číslem tolaru.

Rok vydání: 2025
Materiál: Ag 999/1000 (cejchováno)
Hmotnost: 28 g
Průměr: 40 mm
Okraj: pravidelný
Návrh: Dorota Svobodová
Obal: čirá plastová kapsle
Krabička: modrá potažená umělou kůží
Emise: 30 ks (pořadové číslo ražby je na každé minci uvedeno na rubové straně)


Z důvodu nízké emise může jeden zákazník nakoupit max. dva kusy.
Vydáno při příležitosti 12 let od založení e-shopu Moravský patriot.

K sošce Věstonické venuše

Jedná se o keramickou sošku nahé ženy, která je vyrobená z pálené hlíny pocházející z mladého paleolitu a datovaná do období 29 000–25 000 let př. n. l. Spolu s několika dalšími figurkami z okolních lokalit je nejstarší známou keramickou soškou na světě. Její objev vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Pochází z kultury gravettien, respektive do jeho typu pavlovien. 

Soška je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. Použitý materiál je pravděpodobně směsí hlíny a vápence, do hmoty se také dostaly kusy kostí a uhlíky z ohniště. Obdobné drobné plastiky byly přitom většinou zhotovovány z kamene nebo kostí. Zajímavostí je výrazná stylizace obličeje (pouze oči jsou naznačeny krátkými šikmými rýhami), nepřítomnost krku, mohutnost povislého poprsí (levé ňadro je větší) a boků, zvýrazněna je též podkožní řasa. Na zadní straně jsou patrné rýhy znázorňující zřejmě tukové zářezy. Na boku je otisk prstu dítěte. Na temeni hlavy jsou čtyři drobné kulaté díry, které naznačují, že soška byla ozdobena čtyřmi ptačími pery.

Nalezení sošky

Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem v prostoru archeologického naleziště. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona, který zde prováděl výzkum v letech 1924–1938. Absolon u samotného nálezu nebyl přítomen, ačkoliv je většinou za objevitele označován. V okamžiku nálezu byl totiž ve Francii. Sošku nalezli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 m ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Nejprve se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Kromě venuše byly na místě nalezeny i další keramické plastiky, většinou vyobrazení zvířat

Zdroj: Wikipedie